čtvrtek 18. září 2014

Něco málo ke gramatice

 
Když jsem jela v červenci do Itálie, tak jsem znala úplné základy, co jsem si ještě pamatovala ze školy. Moc toho nebylo. Bylo to pár důležitých frází jako:
 'Mi chiama Olga‘ – jmenuji se Olga
‚Non parlo italiano, ho dimenticato tutto‘ – Nemluvím italsky,  všechno jsem zapomněla.
Dvě základní fráze, které jsem si pamatovala, opravdu nebyly dostatečné na plynulou konverzaci J. Na druhou stranu, přece jenom jsem našla něco pozitivního -  druhá věta byla v minulém čase. Proč dobrá? Protože v sobě skrývá strukturu minulého času … tedy vím, jak se tvoří minulý čas J
 Minulý, přítomný, budoucí čas … a víc nepotřebujete. Alespoň pro začátek .
Když máte v hlavě strukturu věty  v daném gramatickém jevu,  zapamatujete si to mnohem líp než kdybyste drilovali gramatiku zvlášť. A když  pak na pár dní vycestujete, nestačíte se divit, jak začnete  chytat detaily jazyka.  Nejenom strukturu minulého času, ale také formu sloves, obzvlášť pak nepravidelných sloves, které tvoří minulý čas nepravidelně. Uslyšíte to jednou, dvakrát, možná vás občas někdo opraví a v hlavě to zůstane kvalitněji než kdybyste to nastudovali z učebnice gramatiky.
Neříkám, že to jde bez nastudování gramatiky. Když si nastudujete gramatiku v pořadí, v jakém k vám přichází, tak vám to ulehčí postup. Nemusíte nad tím strávit hodiny a hodiny, ale  vědět základní pravidla, ostatní k vám přijde POZORNÝM ČTENÍ, POZORNÝM POSLOUCHÁNÍM a samozřejmě také PRAVIDELNÝM MLUVENÍM.
Uvidíte, že když budete pozorně číst, mluvit a poslouchat, sami se začnete ptát. Protože jakmile se vaše mysl dobře seznámí se základními časy, přirozeně si začnete všímat dalších struktur, které jste do té doby přehlíželi nebo vůbec neslyšeli.
Co to znamená v pořadí, ve kterém k vám přichází: se třemi základními časy si bohatě pro začátek vystačíte: minulý, přítomný, budoucí. To byla moje základní znalost, když jsem odjela do Itálie. Samozřejmě jsem nastudovala základní fráze, abych se domluvila v restauracích, na nádraží, na letišti, v obchodech. Asi 14 dní před odjezdem jsem se snažila pojmout to, co jsem pro první kontakt s Itálií považovala za nejdůležitější. To vše naprosto neprocvičené.  Po třech týdnech jsem byla schopná vést konverzaci bez potřeby přeskakovat do angličtiny. Pro začátek  mě to hodně povzbudilo. I když o kvalitě samozřejmě nemůže být v této fázi řeč J  Pomalost, zasekávání se, chyby, jednoduché vyjadřování alias Massa Bob,  hledání slov, atd.
Čím víc jsem se po návratu nořila do čtení zjednodušených knih v italštině a jiných italských textů na internetu, začala se přede mnou otevírat široká a barevná škála jazyka, se svou  rozmanitou slovní zásobou a zároveň i s ostatními časy, které dělají jazyk zajímavější a hezčí.  Asi se tady nezapře mé povolání učitelky jazyků a touha jít víc do hloubky J
A tady nastala další fáze: začala jsem se ptát a hledat – jak se vytvoří podmiňovací způsob? Jaký je rozdíl mezi passatem prossimem a imperfektem?  
Nastal čas na další rozvoj.  A tak je to se vším, zvládnete první rovinu a můžete se posunout na další, pak na další a další …stále dál a mít radost z objevování nového. I gramatická struktura může být příjemným objevováním, když si to chceme udělat příjemné J

Žádné komentáře:

Okomentovat