Ztráta motivace často přichází, když :
-
nevíme, jak dál
-
nás to
přestane bavit
-
nevidíme potřebné výsledky
-
nás ubíjí stereotyp
-
máme špatný postup nebo materiál
-
máme špatně nastavenou motivaci – naše motivace
musí být OPRAVDOVÁ
-
máme špatně nastavený režim a nezvládáme to, co
jsme si předsevzali, to nás stresuje, stres způsobuje, že se nemůžeme
soustředit, hůř se nám učí a tak dokola
-
máme
nedostatek pohybu
-
máme špatnou stravu
-
nemotivující prostředí
Jedna z věcí, které můžete udělat je:
Abyste se nezastavili
na místě a neztratili motivaci a koncentraci, dělejte pravidelné přehodnocení
motivace, postupu a cílů.
I já se pravidelně dostávám do situací a stavů, kdy mě to
přestává bavit a nechce se mi, štve mě to a nejradši bych vyhodila všechny
učebnice
A tak jsem se zastavila a zeptala se sama sebe:
-
Baví mě
to? Dělá mi to stále radost? Pokud je odpovědí ne, pak je potřeba něco změnit.
-
Vybrala
jsem si správný postup a výukovou metodu?
-
Nezapomínám
odpočívat?
-
Jak si
můžu proces zpestřit?
-
Směřuju
stále ke svým cílům nebo jsem se ztratila na cestě? Je potřeba cíle upravit,
zvýšit, snížit, změnit?
-
Co mě na
mém procesu učení nejvíce unavuje?
-
Co mě na
mém procesu učení nejméně baví?
V jedné video ukázce Tima Ferrisse
jsem četla krásné motto:
THINK BIG, BUT PLAY OFTEN.
TAKÉ FUN SERIOUSLY.
Takže
nezapomínejte: dávejte si reálné a
dostatečně velké cíle, hrajte si a berte radost a hru vážně J
JAK NAJÍT MOTIVACI
Důležité
je najít ‚skutečnou‘ motivaci. Ne motivaci ‚jako‘ nebo motivaci, kterou vás
tlačí někdo zvenku. To může fungovat, chvíli, možná vás to dovede do cíle,
otázka však je, jestli vás to bude bavit a budete z toho mít radost, když
to chce někdo jiný, kdo povede vaši motivaci. Když najdete svojí skutečnou
motivaci, budete mít větší šanci, že dojdete do cíle a navíc vás to bude bavit
víc. Budete vědět, proč to děláte, že to
děláte pro sebe a najdete si v tom lépe radost a smysl.
Takže
důležitým bodem je DOSTATEČNĚ SILNÁ VLASTNÍ MOTIVACE. Ta vás bezpochyby dovede dál.
V jednom ze svých prvních textů jsem
zmiňovala, že jedna z prvních pohnutek, která mě vedla k tomu, že
jsem se rozhodla naučit se jazyk za 3 měsíce byl výlet do Říma. Chodila jsem ulicemi a neustále mě
napadala myšlenka: ‚já bych se tak naučila italštinu, klidně za 3 měsíce‘. Ten
jazyk se mě tak moc oslovil. Ale vzhledem ke svému časovému vytížení, koníčkům
a aktivitám, které mám, to bylo přání skoro nereálné. Tanec, jóga, vlastní
výuku, studium různých jiných věd, aromaterapie …. Pohyb a příroda jakéhokoliv
charakteru. Často jsem i tak zapomínala na odpočinek a do toho bych se měla
učit italštinu?
A tak jsem neustále hledala ‚motivaci‘,
něco, proč bych to mohla dělat, abych dokázala upravit svůj denní rytmus, který
mi vyhovoval tak, aby se tam italština vůbec vešla. Měla jsem pocit, že jediné,
co by mi pomohlo, by mohla třeba být nějaká ‚výrazně dobrá‘ nabídka nějaké
firmy, která by mě třeba chtěla zaměstnat s podmínkou, že se naučím
italsky za 3 měsíce.
Pak jsem se tomu zasmála. 1) práce, kterou
dělám mě baví a jinam nechci 2) přistihla jsem se, že hledám motivaci zvenčí a
to není dobře. Tak jsem tu myšlenku na chvilku pustila, ale přišla zase. A tak
jsem se znovu zamyslela: co ráda dělám? Co potřebuju skrýt do svého cíle, aby mě
to bavilo a abych proto byla ochotná změnit svůj pravidelný rytmus, zaběhnuté
rituály a aktivity, které mě baví a které bych nerada dávala ze svého života
pryč?
Odpověď: mám ráda dobrodružství, ráda
experimentuji a mám radost, když vidím, že něco může fungovat.
A je to J
Naučit se cizí jazyk za tři měsíce v sobě nese všechny tři body. První cestu do Itálie bude brzy následovat
další cesta a jak moc dobrodružnou si jí udělám, záleží jen na mě. Experiment
to bezpochyby také je. Věřím, že to vyjde a tak už teď se těším na představu,
že to jde, že to funguje a že to neobohatí pouze mě, ale i mé studenty. A kromě
toho, že se naučím italštinu, mi to určitě přinese další poznatky a zkušenosti z celého procesu.
Určitě se setkám i s potřebou
učinit v tomto období nějaké změny, aby to mohlo fungovat. Kam mě tyto
změny dovedou a jak moc je i poté budu aplikovat ve svém životě, to zhodnotím
po skončení intenzivního studia jazyka.
Motivace
zvenčí může fungovat. Otázka je, jak dlouho. V každém případě motivace
vaše, tedy ta skutečná, tedy tak, která jde zevnitř je bezpochyby mnohem
silnější a to je ta motivace, která vás může dovést k cíli.
Stačí
se jen zamyslet, co je pro vás v životě důležité, co by vaše motivace měla
obsahovat, aby vám stálo za to pustit se do toho. A pak už jen zbývá udělat
první krok a začít.
Žádné komentáře:
Okomentovat