Někteří z nás mají výhodu, nebojí
se mluvit cizím jazykem. I s malou slovní zásobou se pustí bez zábran do konverzace,
bez sebemenšího zaváhání nebo obav, že by se snad mohli zesměšnit. Zapojí ruce, nohy, malou slovní zásobu a
udělají skok do hlubokých vod cizího jazyka. A jak se říká, nejlépe se naučíme
plavat, když nás hodí do vody. To platí i pro cizí jazyk.
Bohužel většina z nás si
dělá obavy a vytváří si tak překážky, které dělají studium cizího jazyka těžší.
Mnoho z nás zná pocit
velkého knedlíku v krku, když má promluvit cizím jazykem. Také někteří z nás znají moment, kdy se
na ně obrátí cizinec na ulici s otázkou a my raději odvětíme: ‚I´m sorry,
I don´t speak English‘, ve strachu, že bychom snad neuměli dát bezchybnou větu
dohromady nebo že by se zeptal na více než, jak se dostane na Staroměstské
náměstí.
Proč? Důvody jsou u každého
z nás jiné a proto, abychom je mohli odstranit, je třeba identifikovat to,
co nás brzdí. Čím víc obav si děláme,
čím víc se dostáváme do začarovaného kruhu. Však to známe i z jiných
oblastí - obavy brzdí náš mozek a paralyzují přirozené a plynulé myšlení.
Když se vám příště stane, že vás
zastaví cizinec na ulici, nebo se vás kolega cizinec zeptá, a vy se budete
cítit ve stresu, zastavte se a zeptejte se: proč? Proč mě to tolik stresuje? Co
mě tolik stresuje? Proč se bojím odpovědět? Proč se vyhýbám konverzaci?
Když identifikujeme, jaká část
konverzace je pro nás nejtěžší, můžeme se na to zaměřit.
Jaké jsou časté ‚stresory‘ při
konverzaci v anglickém jazyce?
·
Někdy nám dělá problémy poslech. Mám potíže
rozumět otázce?
·
Jindy je to strach, že partner nebude rozumět mé
odpovědi?
Máme nacvičený poslech a relativně dobře rozumíme. Ale
konverzace přesto trochu pokulhává. Protože nejen, že potřebujeme rozumět, ale
také reagovat. Mozek je tak vystaven
dvojité práci – odposlouchat otázku, přeložit si jí, tedy rozumět smyslu,
vymyslet odpověď a transformovat ji do angličtiny.
·
Jindy je to obava, že moje odpověď nebude ‚dokonale‘
správná a bezchybná.
·
A v některých případech je to celá
konverzace. Představa konverzace v nás vyvolává stres z celého dlouhého
procesu konverzace – vymyslet téma konverzace, začít konverzaci, někoho
oslovit, vytvořit otázku nebo vklad do konverzace, odposlouchat otázku, přeložit si ji do
češtiny, vymyslet odpověď a převést ji do angličtiny.
Poznali jste se v některém z těchto
bodů?
Tady je pár rad, jak na to:
-
Pokud je příčinou porozumění, pak do svého
pravidelného ‚procvičování‘ jazyka vložte více poslechu – youtube, filmy,
dialogy,…
-
Pokud se cítíme nejistí ve schopnosti reagovat,
zkuste si představit, jaká jsou běžná témata, o kterých mluvíte
s kamarády. Pravděpodobně zjistíte, že i s kamarády se nejčastěji
bavíte na běžná témata jako: jídlo, životní styl, rodina, práce. Zkuste se tedy
připravit, připravte si věty, fráze, vyhledejte si pár článků na internetu
k těmto tématům a nastudujte si slovní zásobu. Určitě se při další
příležitosti mluvit cizím jazykem budete cítit lépe a málo co vás zaskočí.
-
Najděte si individuálního učitele, který
s vámi bude mluvit pomalu a hlavně na témata, která vám jsou blízká. Postupně
si tak budete zvyšovat samostatnost a hlavně sebedůvěru, že další rozhovor na
ulici zvládnete bez zaváhání i s neznámým cizincem.
-
Nesnažte se být dokonalí. Uvolněte se, přijměte
své chyby, přijměte fakt, že jste v procesu učení a studia. Každý cizinec
bezpochyby spíše ocení vaší snahu mluvit jeho jazykem, než aby se usmíval nad
jednoduchými větami, které zpočátku člověk tvoří. Představte si například
takového Francouze. Je známo, že zrovna Francouzi neradi mluví anglicky nebo
jakýmkoliv jiným jazykem. Moc rádi vás podpoří ve vašich snahách komunikace ve
francouzštině. A to se netýká pouze francouzštiny, ale kteréhokoliv jiného
jazyka.
-
Uvolněte se, nasaďte úsměv a lehkost a
představujte si, že to umíte. Půjde vám to bezpochyby lépe J
-
Mluvte pomalu. Když budete mluvit pomalu vy, tak
také váš partner podvědomě a přirozeně zpomalí. A když stále bude jeho tempo
rychlé, nebojte se ho požádat, aby zpomalil. Možná budete muset s úsměvem
požádat několikrát během konverzace, až jednoho dne si všimnete, že už nemusíte
žádat, že jednoduše rozumíte.
Učení se cizímu jazyku je proces
a ‚konverzace‘ je jednou z důležitých součástí celého procesu, pro někoho je
také jedním ze složitých prvků, zároveň však nezbytným. Učíme se především právě
proto, abychom se domluvili. Zkuste odbourat své bloky a s úsměvem se
pusťte do komunikace v cizím jazyce. Úsměv vám to bezpochyby ulehčí J