úterý 23. prosince 2014

Vánoční prázdniny 24.12.2014 - 3.1.2015

Je to tak, kvapem se přiblížily Vánoce a s nimi konec roku. Na chvíli se zastavila výuka a všechny projekty, aby se všichni mohli oddat odpočinku, oslavám a hromadě vánočních dobrot.
Takže nebudu vás dlouho zdržovat, užijte si tento čas pro odpočinek, naberte energii a inspiraci pro nové projekty do nového roku a nezapomínejte najít i v tomto čase jazykovou chvilku, ať neztratíte ‚drive‘,pohon, motivaci a tok správných impulsů.
I já si vezmu čas pro sebe, který nazývám ‚time out‘, abych mohla načrtnout nové projekty a dát čas pro vznik novým myšlenkám.
Od nového roku můžete čekat další záplavu informací, článků a zamyšlení o ‚jazykovědě‘, přístupu k jazyku, k sobě, ke svému volnému času a jeho efektivnímu využití k výuce. Můžete se těšit na inspiraci k jazykovým materiálům a metodám učení.
A vedle všeho, pracuji na dalších materiálech, které usnadní studium jazyka. Takže je na co se těšit J
Pokud máte preferované téma, které byste si přáli, abych zpracovala jako první, stačí mi napsat krátkou zpráv.
Pokud máte jakékoliv připomínky, nápady, komentáře, požadavky, pokud vám cokoliv na mém blogu chybí, téma, informace, reportáž, pokud potřebujete s něčím poradit, neváhejte napsat
 
Knížka 625 nejdůležitějších slov v anglickém jazyce je stále v prodeji. Takže neváhejte si jí objednat na mém emailu.
Způsob objednání a další možnosti výuky o ledna 2015 najdete v odrážce ‚Nabídka‘.
http://www.cizijazykzatrimesice.blogspot.cz/p/nabidka.html
Pokud uvažujete o jakémkoliv kurzu z této nabídky, napište mi na email co nejdříve. Kapacita se i velmi rychle plní.
A na závěr ještě inspirace na vánoční dny: vánoční ‚songy‘ s textem. Spojte vánoční atmosféru příjemně s učením angličtiny J
Krásný nový rok, nechť je pro vás přechod do nového roku plynulý a do nového roku vzlétnete správným směrem v plné síle a nadšení.
 

 
 
Hudba: Ludovico Einaudi, letci: Olga Hladová a Stanislav Bříza.
Ne náhodou je Einaudi Ital J
Není nad to, poznávat kulturu jazyka, který se učíte důkladně, ze všech možných koutů a zapojit do vašeho života kulturu jazyka kompletně.
 


 
 
 
 

čtvrtek 18. prosince 2014

Vánoční dárek a nabídka na rok 2015

Tak přece se podařilo ještě před Vánocemi připravit pro vás malé vánoční překvapení.
 
Ode dneška si můžete objednat pro sebe nebo pro své blízké příručku, která vám usnadní začátky studia anglického jazyka a která pro vás může být důležitým impulsem pro nové předsevzetí nebo aktivitu pro rok 2015.
 
 
625 základních slov v anglickém jazyce
 
 
 
 
obsahuje nejdůležitější slovní zásobu, která vám umožní v relativně krátké době domluvit se na přijatelné úrovni anglicky. Kniha obsahuje nejen seznam nejdůležitějších slov, ale najdete tam také typy, jak se tato slovíčka co nejrychleji a nejefektivněji naučit a jak si připravit vhodné prostředí.
 
Každý z nás je jiný studijní typ, každému vyhovuje něco jiného,  jiný způsob učení, každý má jiný přístup nebo motivaci. Každý si však přijde na své a najde v příručce inspiraci, jak se slovíčka nejlépe a nejsnadněji naučit.
 
Jak příručku objednat?
 
Objednávka na email: hladova.olga@gmail.com
Cena: 99,-Kč
Po objednání dostanete číslo, pod kterým zaplatíte částku na účet:2200701900 / 2010
Po zaplacení částky Vám e-kniha bude zaslána do 24 hodin na váš email.
 
 
NABÍDKA 2015
 
  • specializovaná výuka - angličtina za omezenou dobu
  • živá angličtina / němčina v praxi
  • konverzace po skypu
  • angličtina pro nejmenší


Podrobnosti o jednotlivých kurzech najdete v odrážce 'Nabídka'

Momentální kapacita

Živá angličtina: kapacita velmi omezená, ozvěte se, v případě, že kapacita bude plná, zařadím vás na čekací listinu a budu vás průběžně informovat. Případně můžeme najít nějaké jiné řešení.

Specializovaná angličtina:
přijímám průběžně nové studenty
studenti, kteří by chtěli raději pracovat v malé skupince, registrujte se na mém emailu, budu vás informovat, jakmile se skupinka vytvoří

Angličtina pro nejmenší:
kapacita momentálně plná

Konverzace po skypu:
kapacita maximálně pro dva studenty
 
 

úterý 16. prosince 2014

Jak se učit jazyk efektivně a co nejrychleji


Každý z nás, ať už na základní škole nebo v pozdějším věku, se učil nějaký cizí jazyk. Dnes je jazyková výuka základní součástí studijního plánu ve školách. Přesto je spousta lidí, kteří se k jazykům vrací v pozdějším věku. Proč? Nenaučili se nebo zapomněli? Nebo se chtějí učit nový, jiný jazyk?
Jaké je to studovat jazyk  MIMO ŠKOLU? Jinak? Mimo školní osnovy a pravidla, bez tlaku zkoušek, tlačeni pouze sebou a svým cílem?  Můžeme si vybrat učitele, můžeme si vybrat způsob výuky, můžeme se s učitelem dohodnout na cíli a nástroji, který je nám nejpříjemnější a v první řadě nejefektivnější.
V tomto ohledu přináší nová doba celou řadu možností. Nemusíme prvoplánovitě naskočit na model ‚jazyková škola’, ale máme svobodnou volbu vybrat si školu nebo učitele podle svých vlastních kritérií.
Než se rozhodnete, ptejte se sami sebe: Za jak dlouho se chci nebo potřebuji jazyk naučit? Co očekávám od jazykové výuky? Jaký způsob výuky mi vyhovuje? Je tento způsob výuky také efektivní a slučitelný s mým cílem v daném jazyce?
Když si odpovíte, vyberete si vhodný kurz, a když po půl roce zjistíte, že jste stále na začátku, zamyslete se, kde nastala chyba. Proč jste polevili, proč vás to přestalo bavit a proč zmizela počáteční představa, jak se příští léto na dovolené krásně domluvíte.  Něco zřejmě nezapadlo tam, kam má. V žádném případě nepropadejte pocitu, že možná jste svá nejlepší léta promeškali a cizí jazyk se stejně už nenaučíte. Na věku skutečně nezáleží.
Takže, kde nastala chyba?
Možná nemáte dostatečnou motivaci. Ale možná, že i máte dostatečnou motivaci, ale nemáte k tomu ten správný klíč. Když není ten správný klíč, pak často ani práce nemůže být efektivní. Vkládání příliš mnoho úsilí do zbytečných věcí po určitou dobu unaví každého a zákonitě přijde únava a ztráta smyslu.
Možná se nepotřebujete naučit cizí jazyk nutně v omezené době a rychle a je pro vás důležitější a podnětnější společenská stránka výuky, pravidelná setkávání s učitelem nebo se skupinkou lidí.  I jazyk může být zálibou a příjemným zpestřením volného času a způsob setkání s novými lidmi.
Ale možná je pro vás důležité naučit se cizí jazyk za krátkou dobu, pak i zdánlivě nemožné se může stát možným.  Musíte však mít správné nástroje a odhodlání a vyčlenit si k tomu pravidelný čas a můžete nastoupit cestu intenzivní změny.
Můžete si k tomu vybrat učitele, který s vámi tímto procesem projde, bude vás inspirovat, povzbuzovat, provázet a hlavně vysvětlovat a učit. Pomůže vám zvládnout pochybnosti, nejistoty a ztrátu motivace.
Jak by mělo takové efektivní studium vypadat? Můžeme ho rozdělit do následujících stupňů:

Stupeň č.1: Pravopis a výslovnost

V první fázi je třeba se věnovat abecedě. Jsou jazyky, jejichž abeceda se odlišuje od abecedy rodného jazyka a to na úrovni hlásek, ale i abecedy. Na začátku je důležité se naučit, jak se v daném jazyce vyslovují samohlásky a souhlásky, naučit se abecedu, naučit se, jestli pro hlásky existuje pouze jeden způsob výslovnosti nebo více způsobů. Prakticky každý jazyk má hlásky a zvuky, které se od našeho rodného jazyka liší.  Je dobré na to zaměřit pozornost ještě před tím, než se pustíme dále.  Učte mozek novým zvukům – učte se je vyslovovat, ale i vnímat a poslouchat.  Byla by škoda, učit se slovíčka hned od začátku špatně a pak se je s velkým úsilím přeučovat.
Tento proces zabere zhruba 1-3 týdny.

 Stupeň č.2: Naučte se 625 základních slovíček.

Každý jazyk má určitou základní skladbu nejvíce používaných slov. Tato slova tvoří 80% každého jazyka, objevují se v každém textu, v každém rozhovoru. Jednou mi říkala moje studentka, pátrala v paměti, jak by mi přiblížila pocity a nakonec prohlásila: ‚ já vlastně nemám rozmanitou slovní zásobu ani ve svém rodném jazyce‘.  To je zcela normální. Každý z nás má ‚svou‘ slovní zásobu a zároveň všichni máme a používáme víceméně stejný základ. 
 Využijte zde pravidla 20/80 a učte se opravdu ta nejdůležitější slovíčka a neztrácejte čas slovy, která můžete vyjádřit jinak nebo opisem. Nenechte se zahltit proudem slov, která vás v první fázi budou zatěžovat a mást. Nenechte se znervóznit představou, že musíte mít slovní zásobu rozšířenou pomalu jako rodilý mluvčí, abyste dokázali mluvit.
Na to, abychom byli v cizím jazyce schopni se dorozumět, je třeba 2000 slov. V první fázi, kdy se učíme nový jazyk, stačí  625 základních slov.
Dobrý učitel vám pomůže najít způsob, jak se efektivně učit slovíčka, rychle a tak abyste si jich co nejvíce dlouhodobě zapamatovali.
Seznam 625 nejběžnějších slovíček  v angličtině a němčině najdete v nabídce na mém blogu.
Tento proces trvá zhruba 1-2 měsíce

Stupeň č.3: Gramatika

Když máme za sebou první dva stupně, umíme číst, známe pravopis a výslovnost a základní slovíčka, pak můžeme dát jazyku barvu a příběh. To nám umožní gramatika. Gramatika přivede do hry větné členy a můžeme tak rozvinout příběh. Pomocí gramatiky můžeme vyjádřit, kdo, co dělá, jak dělá, kdy dělá, proč dělá, jaký je podmět, jaký je přísudek. Je to jako bychom se učili tančit. Nejdřív se musíme naučit základní pohyby a pak je teprve propojovat do tance. I jazyk tedy může být tancem a hrou. Postavíme základní kostru a pak si s ním můžeme hrát a tvořit. Tvořit příběhy, popisovat situace, vyjadřovat své pocity, názory, vyjadřovat sami sebe.
K tomu, abychom dostali základní povědomí o kostře jazyka, nám poslouží jakákoliv učebnice gramatiky. Nepotřebujeme hned studovat celou gramatickou strukturu. Pro začátek úplně postačí to podstatné jádro. I tady platí Paretovo pravidlo 20/80. Naučte se základní a nejdůležitější gramatiku, která je obvykle obsažena v první půlce učebnice. Vyšší gramatika je pouze nadstavba, kterou často ani rodilý mluvčí v takové míře nepoužívá.
Když jsem po třech měsících studia italštiny odjela do Itálie a loučila jsem se po týdnu s kamarádem a použila složenou strukturu budoucího času, dal mi na cestu radu: vůbec není potřeba používat složité gramatické struktury, ani samotní Italové tak nemluví a ulehčují si v běžné mluvě, jak mohou. Ulevilo se mi. Při mojí tvrdohlavé píli, jsem cítila, že ne všechno je důležité znám. Já vím, že se to chci naučit postupně, abych porozuměla hloubce a rozmanitosti jazyka, ale věřte, že to není důležité a obzvlášť na začátku, pokud  naším cílem je domluvit se, nenechte si hlavu zaplnit složitými gramatickými strukturami, není to potřeba.   

Stupeň č.4: Hra – třetí měsíc

Teď začíná ta správná hra s jazykem. Zvyšte svou slovní zásobu na 1000 slov. Hrajte si s jazykem, mluvte, co nejvíce to jde, vyhledávejte příležitosti, kde mluvit, s kým mluvit, najděte si partnera na povídání třeba po skypu, nebo partnera pro výměnu emailů. Čtěte články, které vás zaujmou, kupte si zjednodušenou četbu a čtěte, co nejvíce to půjde. Pokud má kniha k tomu i audio, zapněte si CD a poslouchejte, jindy propojte text knihy s poslechem a sledujte text spolu se záznamem. Nemusíte hned rozumět všemu, každému slovu, ale poslouchejte a sledujte po řádcích tok textu.
Mluvte hned od začátku, nebojte se mluvit a dělat chyby. Určitě si lépe zapamatujete chybu, když jí řeknete nahlas a někdo vás opraví. Protože pouze ten, kdo si vyzkoušel všechny možné chyby v daném jazyce, se může stát jeho mistrem.

čtvrtek 11. prosince 2014

Z cest - Tajemná Volterra

Volterra je město obehnané středověkými hradbami. Nachází se v Toskánsku asi 50 km od Pisy. Vyrostlo na základech jednoho z 12 nejdůležitějších etruských měst – Velathri.
Je to malebné malé město, v němž najdete mnoho středověkých památek. Leží na skalnaté plošině jižně od Pisy a kousek od městečka Cecina. Z hradeb je nádherný výhled do údolí a středověké budovy města. 
 
 
 
Pevnost Fortezza Medicea je ze 14.století a dnes slouží jako věznice:
 
 
 
Bývalá psychiatrická nemocnice Volterra
Založená roku 1887. V roce 1987 vstoupil v platnost zákon, podle kterého se do té doby samostatně fungující psychiatrické kliniky měly přesunout pod správu nemocnic. Také tato psychiatrická klinika byla zrušena.  Komplex psychiatrické kliniky byl opuštěn a od té doby pustne a upadá. Celý objekt je neuvěřitelný – ohromná zahrada a ruiny chátrajících budov v zapadajícím sluníčku dávají místu hlubokou sílu, za kterou se skrývají příběhy a historie.  Kdo o tomto místě neví, nehledal by ho a možná ani nenašel. Leží v rozlehlém parku, který pomalu prorůstá a zakrývá jeho rozpadávající se zdi.
Atmosféra celého komplexu je skličující, rozvaliny a ticho rozlehlých prostor a prázdných pokojů. Všechno jako by to na vás mluvilo a vydávalo tiché svědectví a bolest, utrpení a příběhy, které tu lidé prožívali.
 
 
 
 
 
 
Kdo to byl N.O.F.(4) ?
Říkal si N.O.F. (4). Na zdích nemocnice už toho z umění muže pravým jménem Nannetti Oreste Fernando, moc nezbylo. Našla jsem jedinou zeď, na které jeho poselství ještě zůstalo vyryto.
N.O.F. byl pacientem kliniky. Skrze vyrývání obrazů a vzkazů do zdí kliniky poznával sám sebe.  Ve své době se jeho hlavní dílo rozkládalo na ohromné ploše o délce 180m a výšce 2m.  Vzniklo tak umělecké a poetické dílo pacienta, který možná byl blázen a možná ne. Jeho obrazy přinášejí svědectví o paralelním světě, jsou to příběhy z cest do jiných světů a zprávy přenášené z vesmíru.
 

úterý 9. prosince 2014

Skupinová výuka nebo individuální


Skoro každý z nás má určitě zkušenost s jazykovým kurzem v jazykové škole nebo na základní/střední škole či na univerzitě.  Když se podíváte zpět a zeptáte se, zda jazyková výuka ve škole fungovala, často dostanete nejednoznačnou odpověď.   Asi ano, asi ne, spíš ano, spíš ne.  Když se zeptáte přesněji:  Dokázali jste odjet po půl roce, po roce studia, na dovolenou s dobrým pocitem, že to zvládnete? Dokázali jste se připravit za půl roku na stáž do ciziny?
Zkušenosti a výsledky se různí. Různí se žák od žáka, škola od školy, cíl od cíle, motivace od motivace. Záleží na tom, z jakého hlediska situaci posuzujeme a díváme se. Posuzovat bychom měli především splnění cíle, se kterým jsme se do kurzu přihlásili. Někdy však ani toto posoudit není jednoduché, protože často buď cíl nemáme nebo naším cílem je: chci se naučit anglicky. To není jasný cíl, protože nám nedává jasnou představu, za jak dlouho se chci naučit anglicky, do jaké úrovně se chci dostat a co se chci naučit. Chci si osvojit specifickou slovní zásobu a obraty nebo si potřebuji osvěžit pouze běžnou komunikaci?  Potřebujete víc času věnovat gramatice, upevnění a porozumění gramatických struktur a modelových vět nebo se potřebujete soustředit na komunikaci a poslech?
Pokud nemáme jasný cíl, ztrácí se nám nit našeho pokroku a hůře se nám posuzuje, zda jdeme stále ještě správným směrem, což někdy může vést k neidentifikovatelnému plutí si v moři jazyka bez správného ukotvení, které způsobuje takové lenošení si na vlnkách a sluníčku, ale nevede k efektivnímu a rychlému úspěchu.
Taková ztráta ve vlnách může být někdy nevýhodou jazykových kurzů s větším počtem studentů. Protože ve větší skupině mu každý ze studentů  svou individuální motivaci, každý má jinou potřebu tempa, které potřebuje, aby si osvojil studovaný materiál, fráze, gramatiku a aby se rozmluvil. Někdo upřednostňuje pomalejší postup, někdo je víc motivovaný rychlým pokrokem vpřed.   To má své výhody i nevýhody. Nevýhody pro ty, kteří se musí přizpůsobit pomalejšímu tempu a výhoda pro ty, kteří jsou pomalejší a motivovaní a rychlejší jim dávají dostatečné podněty k růstu.
Jazykové školy mají většinou strukturovaný přístup, který je vytyčen osnovou v učebnici. Stejně jako je to s učebními osnovami na základních a středních školách. Za určité období se probere určitá látka a určitá učebnice. Což je v pořádku, i to je cíl, dokonce i měřitelný.
Pokud však máte svůj individuální cíl, je lépe, když si před přihlášením do kurzu zjistíte, zda váš individuální cíl odpovídá cílům školy, aby později nedošlo ke zklamání, ztrátě motivace nebo zastavení vašeho pokroku.  Případně, pokud máte specielní požadavky, prodiskutujte je nejdříve se svým učitelem nebo vedením školy, abyste věděli, zda je můžete sladit nebo zda bude lépe, když vyzkoušíte jinou školu.
Učitel je ten, kdo udává rytmus a tempo skupiny. On rozhoduje o tom, co skupina bude probírat a jaké materiály se budou používat. Když už se rozhodnete pro kurz ve skupině, před tím, než se na nějaký kurz přihlásíte, informujte se, z jakých materiálů se studuje a na kolik můžete ovlivnit výběr materiálů či strukturu hodiny. Zeptal se vás někdy někdo, jak byste si představoval ideální hodinu? Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by vlastně podle vás vypadala ideální hodina? Zkusili jste někdy najít přesně to, co by vám vyhovovalo, co by vás bavilo a co by vás nejvíce motivovalo a posunulo?
Řekněme, že vaším cílem je mluvit a domluvit se, na dovolené, na pracovní schůzi nebo stáži. Důležitý fakt je, že schopnost konverzovat se musíte učit, ale nikdo vás ji nemůže naučit. Plynného vyjadřování nedosáhnete jinak než tréninkem. Ve třídě 10 lidí se můžete gramatiku bezpochyby naučit dobře, ale již hůře se budete učit konverzovat na potřebná témata, která vás zajímají a která jsou pro běžný život důležitá.

Četla jsem jednou zajímavý fakt: ‚Obratnost ve vyjadřování závisí na procvičování správných věcí, možná o něco více než na učení se správných věcí‘. Co to znamená? Co se rozumí učením správných věcí? Gramatická struktura, potřebná slovní zásoba, ale to nám ještě nezaručí, že procvičujeme správné věci. Procvičovat správné věci v mluvení znamená, mluvit o tom, co nás zajímá, o tématech, která diskutujeme ve svém běžném životě. Představte si, že se ocitnete někde v cizí zemi, uprostřed nové kultury. O čem budete mluvit? O počasí, o filmech, o své rodině, o svých koníčcích nebo začnete hledat ve své mysli potřebná témata třeba o skleníkovém efektu nebo pěstování brambor? Pokud jste ekolog, tak možná na téma skleníkového efektu také dojde. Pokud se zajímáte o politiku, tak určitě se téma stočí velmi brzy k politice. Pokud jste rodič a zajímáte se o výchovu dětí a školský systém, bude vás určitě zajímat, jaké přístupy k výuce a vzdělání jsou v dané zemi. A tak dále, a tak dále. Nesnažte se  učit konverzaci na témata, která jsou vám vzdálená, je to zbytečný stres a stejně v běžné praxi se k daným tématům častěji nebudete vyjadřovat.
To souvisí také s vaším lektorem. Najděte si lektora, který se vám bude plně věnovat a bude k vám přistupovat individuálně a provede vás těmi správnými věcmi v konverzaci. Bude s vámi mluvit o tom, co vás zajímá, o tom, co vy chcete prostřednictvím jazyka vyjadřovat a vysvětlí vám i detaily jazyka a zasvětí vás do pro běžný život důležitých frází a gramatiky na tématech vám blízkých.

 Najděte si někoho, kdo pro vás vybere to správné a učte se správné věci.
 Gramatiku se  můžete naučit i ve třídě 20 lidí, kdežto konverzaci se nenaučíte nikde lépe než v individuálních hodinách, kdy je váš mozek nucen se adaptovat rychleji na jazyk samotný, na obsah a způsob konverzace a vedle toho jste nuceni se plně soustředit na tok informací od učitele, který je plně soustředěn jen na vás. Zkuste se třeba se svým lektorem domluvit a udělat nějakou hodinu v reálném prostředí. Jděte nakupovat, jděte do kavárny a vychutnejte si vaší hodinu s lektorem přirozeně tak, jako byste se bavili s kamarádem z Anglie, Číny nebo Itálie.

Najděte si učitele, který vám spíš než příkazy, úkoly, bude dávat inspiraci, který dokáže popsat problém, situaci, gramatiku, běžné fráze tak, aby vám zůstaly v paměti.

A v neposlední řadě, dejte si cíl: radujte se z nezdařených pokusů, pouštějte se do odvážných situací a zkoušejte své schopnosti co nejvíce v nekontrolovaném a nepřipraveném prostředí. Bavte se a hrajte si, vždyť odborníkem se stává ten, kdo se dopustil snad všech chyb, které se v dané oblasti (to platí pro jakoukoliv oblast, nejen pro jazykovou) mohou vyskytnout.

čtvrtek 4. prosince 2014

Z cest - 'SVÍTÁNÍ'

Rozhodli jsme se udělat si poutní výlet za svítáním. Boty jsme nechali doma, abychom nepodlehli pokušení v chladném ranním počasí si je navléknout.  A jako že v Itálii je touto dobou podzim a dokáže být skutečně chladno. Ranní mlhy a atmosféra je úchvatná, ranní vlhko a chladno však zalézá hluboko pod kůži. Silnice byly po deštích vlhké a chladné, auta orosená vlhkem.  Holá chodidla vnímala chlad rozbíhající se do celého těla, a čím víc se chlad usazoval v chodidlech, tím víc jsem v nich cítila každý kámen.
  při ranním rozbřesku jsem se pomaličku zahřívala. Sluníčko už zdaleka nemá takovou sílu, ale přesto se do zkřehlého těla pomalu rozlévalo teplo. Ranní nálada probouzejícího se moře je fascinující – pomalu se zvedající ranní mlha a rybáři zahalení v teplých bundách trpělivě čekající na svůj úlovek. Žádný úlovek jsme za celou dobu neregistrovali.
 Výlet se protáhl na čtyřhodinovou pouť po pobřeží. V baťohu vodu a ručník na koupání. Byli jsme jediní, kdo se v tuto dobu koupal. Voda byla chladná, ale osvěžující a úžasná, v ranním sluníčku a ranním tichu prostě nezapomenutelné.
Tamnější pláž je kamenitá, chvilkami písčitá. Na těchto písčitých úsecích pláže jsem trochu ulevovala svým chodidlům. Claudio, který je zvyklý na každodenní koupání a plavání v moři a také jeho chodidla si s kamenitým prostředím víc rozuměla, hbitě poskakoval přede mnou. Občas mi ukazoval místa, kam chodí plavat – moře mám moc ráda, ale mám před ním hluboký respekt. Když mi ukazoval vzdálenosti, které plave, ta hloubka a vzdálenost, fascinovalo mě to, ale vyzkouším to až příště J Tentokrát jsem se spokojila s frází:
30 minut v hloubce moře? To si nedokážu představit…
Non posso immaginarmi di farlo. – je to správně, ale Ital by to přece jenom řekl trochu jinak.
A tak jsem se naučila novou frázi:
Non mi vedo a farlo.
 Takhle jsem se pomalu učila nová slovíčka, nová spojení, nové fráze. Sdílením zážitků přítomných, ale i minulých, sdílením společných chvilek a povídáním. To je nejlepší způsob, jak si procvičit to, co jste se doma naučili a jak jazyk oživit novými podněty a frázemi.



úterý 2. prosince 2014

Ideální postup po dosažení prvních třech měsíců

Cizí jazyk je jako cokoliv jiného v našem životě. Když něco neprocvičujeme, tak to ztrácíme. Je jedno, zda je to tanec nebo běh nebo cizí jazyk.  Když necvičíme pravidelně jógu, tělo ztrácí pružnost, když pravidelně neběháme, tělo ztrácí kondičku. A když nepoužíváme pravidelně cizí jazyk, tak se pomalu vytrácí. Všechno potřebujeme oživovat, aby si to náš mozek nebo naše tělo pamatovalo. 
Často se mě lidé ptají, jestli začnu nový jazyk. Ano, těším se na další změnu a výzvu.  Ale ne hned. Platí totiž ještě jeden fakt, který jsem vypozorovala, do čím vyšší úrovně jazyk dostanete, tedy čím více se do jazyka ponoříte a čím přirozenější součástí se ve vašem životě stane, tím jednodušeji vám zůstává v paměti a také tím lépe se vám opět vyvolává, když ho pak nějakou dobu nepoužíváte. Což však neznamená, že tam zůstane, když ho nebude používat vůbec po několik let. Jazyk musí žít, být oživován, používán a být pravidelnou součástí vašeho dne, aby stále zůstal živý.
Právě proto bych  se chtěla ponořit ještě hlouběji a s italštinou si ještě chvilku pravidelně hrát.
Po tříměsíčním intenzivním studiu jsem si dala oddych a pauzu, během níž jsem si chtěla jazyk užívat, číst a tím tak s ním pobýt přirozeně ve chvílích volna. Přišla jsem na zajímavou věc.
Neměla jsem plán, chtěla jsem si na chvíli odpočinout i od plánu. Ale  ono to bez plánu  jednoduše nefunguje.
Když něco necháme tak jako, že možná, když budu mít čas, tak ten čas  většinou nepřijde. Tak se to v běžném životě děje, neustále přichází řada  jiných věcí a aktivit, které jsou ‚důležitější‘.  Vytrácí se vůle a  motivace.  Již tím prvním krokem, tedy plánem uvedeme svou motivaci do chodu, zařadíme rychlost, přidáme plyn a můžeme vyrazit.   Bez úvodního plánu můžeme taky samozřejmě zařadit rychlost, sešlápnout plyn a vyrazit, ale kam dorazíme? To může být velké překvapení a nýbrž také zklamání. 
Takže jsem si udělala další plán,  takový jízdní řád, kterého se budu držet, abych dorazila do ‚své‘ cílové destinace, včas a abych se cestou nezamotala do klubka jiných povinností, které by mě k cíli nedovedly.
Takže mě čeká další tříměsícovka: prosinec – únor: studium každý druhý den.
Trochu jsem si ulehčila, oproti prvnímu jízdnímu řádu první tříměsícovky, kdy vlak odjížděl každý den.
V této době bych chtěla změnit to, co jsem v prvním běhu mohla podle mého dělat jinak.
Občas jsem se totiž nechala znervóznit faktem, že když se dívám na film, i přesto, že je v italštině a bez titulků, že ztrácím čas. A ono to je právě naopak … to je na studiu jazyků právě to nejlepší  - můžete se dívat na filmy, poslouchat písničky, prostě si hrát, věnovat 30 min nebo hodinu hraní a vůbec to není ztráta času. Naopak to je to, co je na studiu cizích jazyků nejbáječnější – můžete si číst, můžete si poslouchat písničky, můžete se dívat na filmy, setkávat s lidmi, číst na internetu … a stále se učíte a ještě k tomu intenzivněji než v křesle s učebnicí v ruce. Možná, kdyby to bylo houpací křeslo, tak si ten čas i s tou učebnicí užiji, ale co třeba spojit houpací křeslo a dobrý film ... jen žádné výčitky a  příjemné studium.  
Vyškrábala jsem se po základním lešení a teď stojím na vrcholu rozhledny a můžu si vybrat, nějakou specializovanou oblast, která je mi blízká a  které se chci věnovat a kde si chci hrát. Mohu sáhnout po dobré knížce, po dobrém článku a znovu se ponořit do toku jazyka a ještě víc si hrát než na začátku.  
Takže s chutí do  další tříměsícovky!

čtvrtek 27. listopadu 2014

Z cest 'CECINA - Golfo di Baratti'

Po třech měsících opět CECINA
Každý Ital se mně s údivem ptá – proč zrovna Cecina?
NÁHODOU
SHODOU OKOLNOSTÍ
SPONTÁNNÍM ROZHODNUTÍM
Mám ráda místa neobjevená, neobvyklá místa, nezaplněná turisty – jednoduše jiná. Mám ráda prozkoumávání nepoznaného. Mám ráda setkání s lidmi na cestách a stále mě nepřestává překvapovat, jak otevření lidé na cestách můžete potkat. Mám ráda spontánní rozhodnutí, která vás zavedou třeba zrovna do Ceciny.
Co vlastně v Cecině najdete? Malé turistické centrum – pár hotelů a pláž. Pravda, turistické centrum mě zpočátku odradilo, na druhý pohled je ale opravdu malé  a když se vydáte trochu dál, tak najdete opuštěná a romantická místa na pobřeží moře, dlouhé stezky lesem a po pobřeží.  Dá vám to možnost na chvíli uniknout městu a spojit se s přírodou a sílou moře a borovicových hájů, vykoupat se na osamocených místech a nasát moře.  A najdete tady také Claudia.
Setkali jsme se přes couchsurfing, byla to moje první zkušenost s couchsurfingem a povedla se.  Ráda cestuji tímto způsobem, dává mi to příležitost poznat víc jazyk země a její kulturu, tak trochu víc zblízka. Prostě přijedete, setkáte se s někým a jiným jazykem než italským nepromluvíte. Nejlepší zkušenost a také způsob tréninku: na místě a s místními lidmi.
Z Ceciny je všude blízko, do všech měst, které když projíždíte Toskánskem určitě stojí za vidění: Lucca, Volterra, Pisa. Zažila jsem Cecinu v jejím letním rozkvětu, i v tichu a prázdnotě podzimu. Je to zvláštní pocit, když vejdete do městečka, které v létě žije ruchem a v zimě se najednou vyprázdní. Domy a ulice jsou prázdné a chladné podzimní počasí vás uvítá pořádným deštěm a bouřkou. Na tu prázdnotu a chlad, který se linul z opuštěných letních sídel jsem si musela chvíli zvykat. Ale i to je součást italské společnosti – teplá kamínka vytápějící chladné byty, ranní mlhy se studenou rosu.
Podnikli jsme s Claudiem výlety do všech okolních měst, viděla jsem místa, kam by se člověk jako turista nedostal a diskutovali o všem možném i nemožném … samozřejmě v italštině J
 
Při druhé návštěvě, po třech měsících, byla naše konverzace již zcela plynulá, nezadrhující se na slovíčkách. Pociťovala jsem radost, vnímala jsem, že můžu vyjádřit vše, co chci, už bez vnitřního pocitu neuspokojení jako na začátku, kdy jsem hledala nejen slova, ale i způsoby vyjádření, aby kromě samotných faktů jsem dokázala vyjádřit i to, co se obvykle za slovy skrývá – příběh, filosofie nebo pocity.
 
Poutní místo - polorozpadlá kaplička na cestě měla svou výjimečnou atmosféru
 
 
 
Záliv – s opuštěným útočištěm, skoro až posvátným místem obklopeným kamennou zídkou s malým oltářem. Místo sloužilo jako letní bydlení neznámé ženě, která přes zimu nechávala místo k dispozici kolemjdoucím. Atmosféra toho místa byla kouzelná, dokážu si představit strávit na podobném inspirativním místě pár letních týdnů za zvuků moře a nechat fantazii a spontánnost, intuici na chvíli přirozeně plynout bez tlaku měst.  A italštinu se učit z knížek a textů za zvuků moře J

 

 
 
 
 
 
 

 

úterý 25. listopadu 2014

Souhrn po třech měsících


Tři intenzivní měsíce studia skončily – co teď? Jaké jsou výsledky? Tak jsem se ohlédla, abych udělala souhrn a zhodnotila výsledek a průběh.
Studium jazyka je intenzivní a osobní cestou, jakou může člověk vykonat. Proč? Je to jako byste při studiu transformovali svou mysl,  jdete do  její hloubky a učíte ji myslet jinak.
I pro mě to byla a vlastně stále je, významná osobní cesta, která směřovala za konkrétním cílem, ale na konci jsem zjistila, že cesta k němu pro mě byla zdaleka to nejcennější.  Je dobře mít cíl a k němu směřovat, ale mnohem víc baví cesta poznávání, cesta hry a cesta změny.
Lidé, kteří mluví více jazyky, jsou údajně flexibilnější. Kolikrát jsem si na to během této doby vzpomněla! Některé aktivity, které ráda dělám, jsem musela na chvíli omezit, na druhou stranu, jiné jsem přibrala.  Ale nakonec se to dobře poskládalo. Jak jinakJ

A když už se ponořit do italského kulturního prostředí, tak zcela.  I tady jsem prokazovala flexibilitu, která se možná většině bude zdát vtipná … já totiž neměla pizzu snad více jak 8 let. Pizza, pasta, cappuccino … prostě to patří k neoddělitelné části kultury.
Poznala jsem nové přátele, trochu procestovala Toskánsko, kam se určitě vrátím. Poznávala jsem nadšené vysvětlování postojů a názorů s opravdovým italským zápalem.
Učila jsem se trochu kreativněji pohlížet na svůj život. A to nejen během cest, které vznikaly spontánně, ale i při výuce. Myslet jinak, znamená myslet italsky … nepřekládat z češtiny a nemyslet česky, ale italsky. A teď si sedněte před kus papíru a v italštině popište své zážitky a vnímání.  Tak nejdřív si vyberte zážitek všedního dne a pak ho popište. Už ten první krok může být problém, kolik lidí se dívá na to, co vidí kolem sebe a ještě to umět popsat a navíc v cizím jazyce. To znamená … myslet v cizím jazyce.


A praktický výsledek?
Z praktické nuly, kdy jsem měla určité povědomí o jazyce a občas zachytávala nějaké slovíčko v mluvené řeči a dokázala říct pár úplně základních vět, jsem se po třech měsících dostala na úroveň, kterou jsem si dala za cíl:

·         Jsem schopná bez problémů cestovat v Itálii a bez útěku k angličtině vést konverzaci na různá témata: rozumět a vyjádřit cokoliv mi přijde na mysl, diskutovat, vyprávět příběhy, zážitky.

·         Orientuji se v základní struktuře jazyka, kterou umím používat. Orientuji se i v nadstavbě gramatiky, které rozumím, když ji slyším nebo čtu, v mluvené formě občas dělám chyby, gramatiku tedy potřebuji v sobě víc ukotvit a zautomatizovat, abych ji mohla plynně přenést do mluvené formy.

·         Mám slovní zásobu zhruba 2000 slov, která umím používat, pasivně je moje slovní zásoba mnohem širší. Jsem schopná si s tím vystačit a domluvit se. Jsem schopná vysvětlit chybějící slova za pomocí slovní zásoby, kterou mám k dispozici.

·         Jsem schopná číst knihy v originálním jazyce, i když je třeba si pečlivě vybírat, protože ne každá je psaná pro mě srozumitelným jazykem.

·         Rozumění – občas ještě mívám problém rozumět různým italským přízvukům, nebo když se zrovna nacházím ve větší skupině Italů, kteří mluví jeden přes druhého, polykají slova a koncovky a mluví rychle, tak se občas v toku řeči orientuji trochu hůře.

 

Jak dál? Vrátila bych něco? Dělala bych něco jinak? A mezitím další reportáž z cest ……….. Těšte se tedy příště J

čtvrtek 20. listopadu 2014

Z cest - 'PISA'

Reportáž z cest - Pisa
 
 
 

Na první noc jsem měla zamluvený pokoj v jednom hotelu Bed and Breakfast, který mi doporučil kamarád. Blízko centra – ostatně v Pise je vše blízko centra
 

Hotel jsem našla rychle, ale byl úplně tmavý, nikde nikdo, dveře zamčené, na zazvonění se nikdo neozýval. Telefon jsem si samozřejmě nenapsala. Chvíli jsem hledala v mobilu v emailech – našla – a tak první moje konverzace proběhla po telefonu.  
 
 
Vše šlo dobře – klíč pro mě připravený a schovaný jsem našla, klíč krásně zaplul do zámku, ale … dveře nešly otevřít. Zápasila jsem s tím, z telefonu se na mě linul proud italštiny a já už propadala pocitu, že jsem při prvním pokusu domluvit se italsky propadla – vypadalo to, že dovnitř se nedostanu.  
 
 
A pak něco povolilo – možná moje přílišné soustředění na italštinu a já otočila omylem na druhou stranu a ono to zafungovalo. Zámek se jednoduše zamykal a odemykal na druhou stranu než jsme zvyklí.  
 
 
Neuvěřitelné, jak náš mozek dělá věci automaticky tak, jak je zná a jak nás může vyvést z míry, když něco je trochu jinak. Dveře se otevřely a já vplula dovnitř. První zkouška italštiny tedy nakonec proběhla dobře a mě začal první den – trochu JINAK J
 
 
Uvědomila jsem si, jak důležité je umět se dívat trochu JINAK, nedělat věci automaticky, ale zkoušet jiné cesty. Otočit místo napravo nalevo J

 
 
 
Pisa je studentské město, žije to tam až do ranních hodin. V ulicích jsou hloučky klábosících studentů, sedí na chodnících, fontánách, v barech a jen tak jsou a baví se. A tak jsem se přidala -  s kamarádem jsme šli na koncert do opuštěného kostela. Kostel už neslouží svému původnímu účelu, ale kulturním událostem. Atmosféra kostela při svíčkách byla příjemná. A hudba? Byla to taková malá soutěž několika hudebních skupin – někdo hrál něco do jazzu, někdo víc do argentinského tanga a jedna skupina vystoupila s kytarovým kvartetem.
 
Carlo a Monica a jejich nezapomenutelný klid na zahrádce, s kávou a povídáním