Ztráta motivace a chuti pokračovat

 

Ztráta motivace často přichází, když :

-          nevíme, jak dál

-           nás to přestane bavit

-          nevidíme potřebné výsledky

-          nás ubíjí stereotyp

-          máme špatný postup nebo materiál

-          máme špatně nastavenou motivaci – naše motivace musí být OPRAVDOVÁ

-          máme špatně nastavený režim a nezvládáme to, co jsme si předsevzali, to nás stresuje, stres způsobuje, že se nemůžeme soustředit,  hůř se nám učí a tak dokola

-           máme nedostatek pohybu

-          máme špatnou stravu

-          nemotivující prostředí

Jedna z věcí, které můžete udělat je:

Abyste se nezastavili na místě a neztratili motivaci a koncentraci, dělejte pravidelné přehodnocení motivace, postupu a cílů.

I já se pravidelně dostávám do situací a stavů, kdy mě to přestává bavit a nechce se mi, štve mě to a nejradši bych vyhodila všechny učebnice

A tak jsem se zastavila a zeptala se sama sebe:

-          Baví mě to? Dělá mi to stále radost? Pokud je odpovědí ne, pak je potřeba něco změnit.

-          Vybrala jsem si správný postup a výukovou metodu?

-          Nezapomínám odpočívat?

-          Jak si můžu proces zpestřit?

-          Směřuju stále ke svým cílům nebo jsem se ztratila na cestě? Je potřeba cíle upravit, zvýšit, snížit, změnit?

-          Co mě na mém procesu učení nejvíce unavuje?

-          Co mě na mém procesu učení nejméně baví?

 

 

V jedné video ukázce Tima Ferrisse jsem četla krásné motto:

 

THINK BIG, BUT PLAY OFTEN.

TAKÉ FUN SERIOUSLY.

 

Takže nezapomínejte: dávejte si reálné  a dostatečně velké cíle, hrajte si a berte radost a hru  vážně J

 

 

 

JAK NAJÍT MOTIVACI

 

Důležité je najít ‚skutečnou‘ motivaci. Ne motivaci ‚jako‘ nebo motivaci, kterou vás tlačí někdo zvenku. To může fungovat, chvíli, možná vás to dovede do cíle, otázka však je, jestli vás to bude bavit a budete z toho mít radost, když to chce někdo jiný, kdo povede vaši motivaci. Když najdete svojí skutečnou motivaci, budete mít větší šanci, že dojdete do cíle a navíc vás to bude bavit víc.  Budete vědět, proč to děláte, že to děláte pro sebe a najdete si v tom lépe radost a smysl.

 

Takže důležitým bodem je DOSTATEČNĚ SILNÁ VLASTNÍ MOTIVACE.  Ta vás bezpochyby dovede dál.

 

V jednom ze svých prvních textů jsem zmiňovala, že jedna z prvních pohnutek, která mě vedla k tomu, že jsem se rozhodla naučit se jazyk za 3 měsíce byl výlet do  Říma. Chodila jsem ulicemi a neustále mě napadala myšlenka: ‚já bych se tak naučila italštinu, klidně za 3 měsíce‘. Ten jazyk se mě tak moc oslovil. Ale vzhledem ke svému časovému vytížení, koníčkům a aktivitám, které mám, to bylo přání skoro nereálné. Tanec, jóga, vlastní výuku, studium různých jiných věd, aromaterapie …. Pohyb a příroda jakéhokoliv charakteru. Často jsem i tak zapomínala na odpočinek a do toho bych se měla učit italštinu?

 

A tak jsem neustále hledala ‚motivaci‘, něco, proč bych to mohla dělat, abych dokázala upravit svůj denní rytmus, který mi vyhovoval tak, aby se tam italština vůbec vešla. Měla jsem pocit, že jediné, co by mi pomohlo, by mohla třeba být nějaká ‚výrazně dobrá‘ nabídka nějaké firmy, která by mě třeba chtěla zaměstnat s podmínkou, že se naučím italsky za 3 měsíce.

 

Pak jsem se tomu zasmála. 1) práce, kterou dělám mě baví a jinam nechci 2) přistihla jsem se, že hledám motivaci zvenčí a to není dobře. Tak jsem tu myšlenku na chvilku pustila, ale přišla zase. A tak jsem se znovu zamyslela: co ráda dělám? Co potřebuju skrýt do svého cíle, aby mě to bavilo a abych proto byla ochotná změnit svůj pravidelný rytmus, zaběhnuté rituály a aktivity, které mě baví a které bych nerada dávala ze svého života pryč?

 

Odpověď: mám ráda dobrodružství, ráda experimentuji a mám radost, když vidím, že něco může fungovat.

 

A je to J Naučit se cizí jazyk za tři měsíce v sobě nese všechny tři body.  První cestu do Itálie bude brzy následovat další cesta a jak moc dobrodružnou si jí udělám, záleží jen na mě. Experiment to bezpochyby také je. Věřím, že to vyjde a tak už teď se těším na představu, že to jde, že to funguje a že to neobohatí pouze mě, ale i mé studenty. A kromě toho, že se naučím italštinu, mi to určitě přinese další poznatky  a zkušenosti z celého procesu. Určitě  se setkám i s potřebou učinit v tomto období nějaké změny, aby to mohlo fungovat. Kam mě tyto změny dovedou a jak moc je i poté budu aplikovat ve svém životě, to zhodnotím po skončení intenzivního studia jazyka.

Motivace zvenčí může fungovat. Otázka je, jak dlouho. V každém případě motivace vaše, tedy ta skutečná, tedy tak, která jde zevnitř je bezpochyby mnohem silnější a to je ta motivace, která vás může dovést k cíli. 

 

Stačí se jen zamyslet, co je pro vás v životě důležité, co by vaše motivace měla obsahovat, aby vám stálo za to pustit se do toho. A pak už jen zbývá udělat první krok a začít.