Nedávno se mě někdo ptal, jestli už umím diskutovat v italštině
třeba o Kantovi. Upřímná odpověď? Ještě ne… Na chvilku mě to zaskočilo. Pak jsem nad tím ještě přemýšlela, jak moc je pro mě vlastně důležité mluvit o Kantovi? Je to téma, o
kterém bych diskutovala v češtině do hloubky? Ráda rozebírám filosofické
otázky o životě, životním stylu, ale o celém díle Kanta jsem nejspíš ještě
nediskutovala ani v češtině.
Takže, co je pro mě vlastně důležité? Mluvit, rozumět, kam až se chci dostat?
Mám za sebou 1,5 měsíce a stejně dlouhé období před sebou. A tak si pluji, učím se,
občas se vztekám, někdy se mi nic
nechce, někdy se už vidím na podzimním
výletě do Itálie, který mě čeká jako odměna. Jindy mě to naopak ohromně baví a mám pocit,
že to všechno jde přece tak dobře. Občas se však zarazím, protože nevím, jestli si jen
tak nepluji beze směru a jestli jsem se neztratila v moři věcí, které mě
obklopují, zajímavých cvičení a procvičování italštiny. Ale vlastně nevím, jestli stále ještě mám správný směr a jestli jsem se
nezastavila v bublinkové koupeli italských pohádek, písniček , rozhovorů a
setkávání, bez toho aniž bych se posouvala správným směrem.
Tak jsem si raději sedla s tužkou a papírem a udělala
po 1,5 měsíci novou revizi svých cílů, abych věděla, kde
jsem, jestli je něco potřeba změnit, přístup, studijní materiál, časový fond,
jestli jsem pozadu s cíli nebo jestli naopak jsem rychlejší, než jsem
plánovala.
Neuvěřitelné, po 1,5 měsíci jsem se dostala do fáze, kdy
jsem dokázala mluvit prakticky na všechna témata, tedy kromě KantaJ Dobrá zpráva,
na druhou stranu když jsem si na
internetu našla italské zprávy, politiku, novinky nebo četla některé texty, na které jsem
narazila na facebooku, tak jsem narážela na to, že nerozumím všemu. Nerozumím
každému jednotlivému slovíčku, z velké části rozumím obsahu, ale občas se
stane, že nerozumím smyslu, obzvlášť pokud jde o politické zprávy.
Takže jak to vlastně je? Jak jsem na tom? Je velmi lehké si
namluvit, že už je to to ono J
Udělala jsem si takový seznam toho, co jsem dokázala, abych
se trochu povzbudilaJ
·
Zjistila jsem, že jsem vlastně docela spokojená,
nejsem sice ještě schopná mluvit o
Kantovi, ale jsem schopná se domluvit víceméně na jakékoliv téma, o životě,
o běžných denních záležitostech, ale i o jednodušších filosofických úvahách. Sice s chybami,
ale na druhou stranu jsem si musela přiznat, že pro období po 1,5 měsíci to
není zase tak špatný. Důležité je, že konverzace relativně plyne a vystačím si
se základními časy a že se slovní zásobou, kterou mám, jsem schopná mluvit
·
Byla jsem si minulý týden zacvičit na hodině
Wing chunu s italským lektorem, která byla vedena v italštině a všemu
jsem rozuměla. Mimochodem byla to výborná zkušenost a Quido je výborným
učitelem. A tak pro ty, které zajímá wing chun, najdete informace o Quidovi na
jeho blogu: www.wingchunpraha.blogspot.cz
·
Jsem schopná rozumět textům, které mě zajímají.
Politika zrovna není mým koníčkem, tak by mě nemělo moc trápit, že italským
zprávám ještě nerozumím.
Tip: Jak se příjemně odreagovat
do všedního dne a ještě navíc s italštinou - moje oblíbené pohádky
v italštině, seriál pro dospělé na pokračování:
Najděte si podobné pohádky
v jazyce, který se chcete naučit a zpestřete si výuku.
Myslíte, že to stačí?
Já myslím, že ne J Chybí přesné stanovení cílů, abych věděla,
jestli se opravdu jenom příjemně neplácám ve vlnkách v moři. Jak? To se
dozvíte v dalším příspěvku J
Hele, politickým zprávám já většinou nerozumím ani v češtině, to není jazykem... ;-)
OdpovědětVymazatChvíli mi trvalo pochopit, že kulturu dané země můžu vnímat také jinak než přes politické zprávy a že to, jestli daný jazyk umím nebo neumím nemůžu posuzovat podle schopnosti rozumět politickému dění :-)
OdpovědětVymazat