‚Jsem starý, už se to nenaučím‘.
‚Cizí jazyky mi nikdy nešly,
nenaučím se to ani teď.‘
‚Nejsem na to dost chytrý.‘
‚Nemůžu se začít učit cizí jazyk,
protože na to nemám čas.‘
‚Nemůžu se to nikdy naučit tak
dobře jako ostatní‘.
Tolikrát jsem slyšela od klientů,
ale také sama od sebe podobné výroky. Jsou to výroky, které nám nedovolují jít
dál, dávají našemu vývoji překážky.
‚Nemůžu je pouze stavem mysli.‘
V minulém příspěvku zaznělo:
‚Změňte mozek, změníte svůj život.
Změňte metodu svého učení, naučíte se anglicky, i když vám je třeba přes
padesát, šedesát, …‘
JAK?
Jednou z největších překážek
našeho vlastního vývoje je právě mysl. Má tu moc vzít nám část vlastního
sebeuvědomění a snížit naší schopnost učit se a naučit se prakticky cokoliv.
V případě cizího jazyka nám negativní postoj naší mysli může narušit
schopnost se ho naučit až o polovinu. Někdy se to nazývá intelektuální nemocí,
jindy se můžete setkat s pojmem zafixované myšlení.
Zafixovaným myšlením klademe
překážku v pokroku sami sobě, protože jasnou představou a jasným výrokem
si přesně stanovíme hranice, ve kterých se vidíme a tím bráníme výhledu na nové
možnosti, které jsou za horizontem těchto hranic. Zafixovaným myšlením sami
sobě bráníme v růstu sebevědomí, vzdělání a rozvoje, náš pokrok je velmi
omezený, v některých případech dokonce nemožný. Důvodem je, že podobné myšlení v nás
vyživuje základní nejistoty podlamující naše přesvědčení, že to přece jde, že
to zvládnu.
V minulém příspěvku jsme se
dozvěděli, že vědci prokázali, že lidé jakéhokoliv věku jsou schopni naučit se
zcela nové věci a změnit své navyklé vzorce chování a zvyků. Činíme tak přes
mysl, můžeme tedy změnit stav mysli, který nás brzdí ve vývoji a otevřít se
novým podnětům, impulzům a novému poznání.
Je to proces, který je třeba
provádět postupně. Postupně měníme navyklé vzorce myšlení a naše každodenní
aktivity tak, abychom vyšlapali novou cestu. Pozorujte tedy svou mysl, vnímejte výroky,
které od ní přicházejí a které vám kladou do cesty překážky, když nám našeptává,
že toto nezvládneme. Definujte tyto negativní výroky, abyste je mohli postupně zaměňovat
za nové myšlení.
Protikladem k zafixovanému
myšlení, je ‚otevřené myšlení‘, které nám dovoluje vidět věci a příležitosti za
hranicí ‚Nemůžu‘, ‚Neumím‘. Otevřené myšlení je poháněno zvědavostí a
zvídavostí, pomáhá překročit sféru našeho osobního pohodlí a postupně své
hranice překonávat. Otevřené myšlení
vidí v neúspěchu příležitost, nebojí se kritiky ani chyb. Otevřené myšlení
přináší chuť a nadšení objevovat, učit se, zkoušet, vidět nové příležitosti a
přijmout nové výzvy a úkoly.
Jak se dostat k otevřenému
myšleni?
· Zapomeňte na perfekcionismus: chybování je
přirozenou součástí procesu učení. Když bychom byli dokonalí, neměli bychom
důvod se učit. Chybami se člověk učí a právě chyby z něj dělají odborníka
na danou oblast. Děti se nebojí dělat chybu, mají dar dělat věci, protože je
baví a dokud to tak skutečně mají, dokud se nenaučí, že chyba je špatně, tak se
nebojí chybovat. Člověk jednoduše není dokonalý a právě perfekcionismus je
největší stresor v procesu učení se něčemu novému.
· Obklopte se okolím, které vás podpoří, které
vnímá váš cíl podobným způsobem a je schopné vám dát podporu. Okolí může velmi
významným dílem podpořit vaše snahy. Spolupráce s někým zvyšuje zájem,
motivaci a urychluje proces učení.
·
Nesrovnávejte se s ostatními a užívejte si
proces učení. Zaměřte se na to, co děláte bez očekávání výsledků, prostě
dělejte to, co vás baví a směřujte k tomu, kde chcete být. A zároveň se
radujte z toho, kde jste momentálně.
V příštím příspěvku se
podíváme na to, jak je to s talentem. Je talent důležitý k tomu,
abych se naučil cizí jazyk?
Žádné komentáře:
Okomentovat