Skupinová výuka nebo individuální

Skoro každý z nás má určitě zkušenost s jazykovým kurzem v jazykové škole nebo na základní/střední škole či na univerzitě.  Když se podíváte zpět a zeptáte se, zda jazyková výuka ve škole fungovala, často dostanete nejednoznačnou odpověď.   Asi ano, asi ne, spíš ano, spíš ne.  Když se zeptáte přesněji:  Dokázali jste odjet po půl roce, po roce studia, na dovolenou s dobrým pocitem, že to zvládnete? Dokázali jste se připravit za půl roku na stáž do ciziny?

Zkušenosti a výsledky se různí. Různí se žák od žáka, škola od školy, cíl od cíle, motivace od motivace. Záleží na tom, z jakého hlediska situaci posuzujeme a díváme se. Posuzovat bychom měli především splnění cíle, se kterým jsme se do kurzu přihlásili. Někdy však ani toto posoudit není jednoduché, protože často buď cíl nemáme nebo naším cílem je: chci se naučit anglicky. To není jasný cíl, protože nám nedává jasnou představu, za jak dlouho se chci naučit anglicky, do jaké úrovně se chci dostat a co se chci naučit. Chci si osvojit specifickou slovní zásobu a obraty nebo si potřebuji osvěžit pouze běžnou komunikaci?  Potřebujete víc času věnovat gramatice, upevnění a porozumění gramatických struktur a modelových vět nebo se potřebujete soustředit na komunikaci a poslech?

Pokud nemáme jasný cíl, ztrácí se nám nit našeho pokroku a hůře se nám posuzuje, zda jdeme stále ještě správným směrem, což někdy může vést k neidentifikovatelnému plutí si v moři jazyka bez správného ukotvení, které způsobuje takové lenošení si na vlnkách a sluníčku, ale nevede k efektivnímu a rychlému úspěchu.

Taková ztráta ve vlnách může být někdy nevýhodou jazykových kurzů s větším počtem studentů. Protože ve větší skupině mu každý ze studentů  svou individuální motivaci, každý má jinou potřebu tempa, které potřebuje, aby si osvojil studovaný materiál, fráze, gramatiku a aby se rozmluvil. Někdo upřednostňuje pomalejší postup, někdo je víc motivovaný rychlým pokrokem vpřed.   To má své výhody i nevýhody. Nevýhody pro ty, kteří se musí přizpůsobit pomalejšímu tempu a výhoda pro ty, kteří jsou pomalejší a motivovaní a rychlejší jim dávají dostatečné podněty k růstu.

Jazykové školy mají většinou strukturovaný přístup, který je vytyčen osnovou v učebnici. Stejně jako je to s učebními osnovami na základních a středních školách. Za určité období se probere určitá látka a určitá učebnice. Což je v pořádku, i to je cíl, dokonce i měřitelný.

Pokud však máte svůj individuální cíl, je lépe, když si před přihlášením do kurzu zjistíte, zda váš individuální cíl odpovídá cílům školy, aby později nedošlo ke zklamání, ztrátě motivace nebo zastavení vašeho pokroku.  Případně, pokud máte specielní požadavky, prodiskutujte je nejdříve se svým učitelem nebo vedením školy, abyste věděli, zda je můžete sladit nebo zda bude lépe, když vyzkoušíte jinou školu.

Učitel je ten, kdo udává rytmus a tempo skupiny. On rozhoduje o tom, co skupina bude probírat a jaké materiály se budou používat. Když už se rozhodnete pro kurz ve skupině, před tím, než se na nějaký kurz přihlásíte, informujte se, z jakých materiálů se studuje a na kolik můžete ovlivnit výběr materiálů či strukturu hodiny. Zeptal se vás někdy někdo, jak byste si představoval ideální hodinu? Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by vlastně podle vás vypadala ideální hodina? Zkusili jste někdy najít přesně to, co by vám vyhovovalo, co by vás bavilo a co by vás nejvíce motivovalo a posunulo?

Řekněme, že vaším cílem je mluvit a domluvit se, na dovolené, na pracovní schůzi nebo stáži. Důležitý fakt je, že schopnost konverzovat se musíte učit, ale nikdo vás ji nemůže naučit. Plynného vyjadřování nedosáhnete jinak než tréninkem. Ve třídě 10 lidí se můžete gramatiku bezpochyby naučit dobře, ale již hůře se budete učit konverzovat na potřebná témata, která vás zajímají a která jsou pro běžný život důležitá.

Četla jsem jednou zajímavý fakt: ‚Obratnost ve vyjadřování závisí na procvičování správných věcí, možná o něco více než na učení se správných věcí‘. Co to znamená? Co se rozumí učením správných věcí? Gramatická struktura, potřebná slovní zásoba, ale to nám ještě nezaručí, že procvičujeme správné věci. Procvičovat správné věci v mluvení znamená, mluvit o tom, co nás zajímá, o tématech, která diskutujeme ve svém běžném životě. Představte si, že se ocitnete někde v cizí zemi, uprostřed nové kultury. O čem budete mluvit? O počasí, o filmech, o své rodině, o svých koníčcích nebo začnete hledat ve své mysli potřebná témata třeba o skleníkovém efektu nebo pěstování brambor? Pokud jste ekolog, tak možná na téma skleníkového efektu také dojde. Pokud se zajímáte o politiku, tak určitě se téma stočí velmi brzy k politice. Pokud jste rodič a zajímáte se o výchovu dětí a školský systém, bude vás určitě zajímat, jaké přístupy k výuce a vzdělání jsou v dané zemi. A tak dále, a tak dále. Nesnažte se  učit konverzaci na témata, která jsou vám vzdálená, je to zbytečný stres a stejně v běžné praxi se k daným tématům častěji nebudete vyjadřovat.

To souvisí také s vaším lektorem. Najděte si lektora, který se vám bude plně věnovat a bude k vám přistupovat individuálně a provede vás těmi správnými věcmi v konverzaci. Bude s vámi mluvit o tom, co vás zajímá, o tom, co vy chcete prostřednictvím jazyka vyjadřovat a vysvětlí vám i detaily jazyka a zasvětí vás do pro běžný život důležitých frází a gramatiky na tématech vám blízkých.

 Najděte si někoho, kdo pro vás vybere to správné a učte se správné věci.

 Gramatiku se  můžete naučit i ve třídě 20 lidí, kdežto konverzaci se nenaučíte nikde lépe než v individuálních hodinách, kdy je váš mozek nucen se adaptovat rychleji na jazyk samotný, na obsah a způsob konverzace a vedle toho jste nuceni se plně soustředit na tok informací od učitele, který je plně soustředěn jen na vás. Zkuste se třeba se svým lektorem domluvit a udělat nějakou hodinu v reálném prostředí. Jděte nakupovat, jděte do kavárny a vychutnejte si vaší hodinu s lektorem přirozeně tak, jako byste se bavili s kamarádem z Anglie, Číny nebo Itálie.

Najděte si učitele, který vám spíš než příkazy, úkoly, bude dávat inspiraci, který dokáže popsat problém, situaci, gramatiku, běžné fráze tak, aby vám zůstaly v paměti.

A v neposlední řadě, dejte si cíl: radujte se z nezdařených pokusů, pouštějte se do odvážných situací a zkoušejte své schopnosti co nejvíce v nekontrolovaném a nepřipraveném prostředí. Bavte se a hrajte si, vždyť odborníkem se stává ten, kdo se dopustil snad všech chyb, které se v dané oblasti (to platí pro jakoukoliv oblast, nejen pro jazykovou) mohou vyskytnout.